Zatímco u nás tento zákaz zřejmě ještě nějakou dobu platit nebude, v jiných zemích Evropské unie se o tom začíná diskutovat, v Irsku, Řecku a Velké Británii je už dnes zakázáno kouřit ve voze kde se nacházejí osoby mladší 18 let. Průzkumy jsou jednoznačné, pokud si v autě zapálí, byť i jen jedna osoba, třebaže jsou otevřená okna, koncentrace jedovatých látek ve vzduchu uvnitř se brzy vyrovná zakouřené hospodě.
Dalším argumentem pro zákaz kouření za volantem je snížení pozornosti řidiče při hledání cigaret a zapalování, mnozí experti to přirovnávají k telefonování za jízdy. Asi nejprogresivnější zemí z hlediska boje s kouřením je Finsko, tamní vláda plánuje do roku 2040 snížit počet uživatelů tabáku pod 2 % někomu by se to mohlo zdát jako naprostá utopie, ovšem je faktem, že ve Finsku nejen kuřáků, ale uživatelů tabáku vůčihledně ubývá, však také protikuřácké zákonodárství Finska je jedno z nejtvrdších na světě. Samozřejmě je tu druhá stránka věci, řada lidí považuje restriktivní omezování kouření za nepřípustný zásah do práv jednotlivce. Já osobně mám na celou věc tento pohled. Kuřák, který je omezován protestuje proti omezování své osobní svobody, avšak současně požaduje volný přísun chemické látky, která ovlivňuje jeho úsudek, vytváří chemicky vyvolanou závislost a tím omezuje jeho svobodu. Jsem jediný, komu to připadá jako paradox? Dále, většina kuřáků argumentuje tím, že jejich kouření nikomu nemusí vadit, protože se chovají ohleduplně.
K tomu mohu říci jen jedno, ohleduplný kuřák je bílá vrána. I dnes si drtivá většina kuřáků zapálí kdekoliv jim to projde naprosto bez ohledu na ostatní a vlastně se tomu ani není třeba příliš divit, jak jsem napsal výše, úsudek kuřáka je ovlivněn jeho chemicky vyvolanou závislostí, jeho mozek si proto zcela automaticky vyhledává omluvy a důvody proč tam a tam kde ví že se kouřit nesmí si on zapálit může a proč ten a ten člověk kterému to vadí nebo mu to škodí si to vlastně zaslouží, případně jeho mozek v takových chvílích prostě vypne a myslet přestane.